Fulltextové vyhledávání

Drobečková navigace

Úvod > Volný čas > Zajímavosti

Zajímavosti

Současnost obce

Historie obce

Kronika obce

Mikroregion Roketnice

Současnost obce

Letecký snímek HostěniceObec Hostěnice leží ve zvlněné lesnaté krajině jižního úpatí Drahanské vrchoviny. Katastrální území obce má rozlohu necelých 2000 ha a nachází se v SV výběžku okresu Brno-venkov. Maximální nadmořská výška se pohybuje kolem 530 m n. m. Nejnižší místo katastru je v údolí Říčky, tj. kolem 344 m n. m.

Na katastru obce převažuje les (1732 ha), který je součástí chráněného přírodního parku "Říčky". V západní části zasahuje do katastru obce chráněná krajinná oblast "Moravský Kras" okolím tzv. "Hostěnického propadání".

K zastavěnému území obce Hostěnice patří samota Lhotky severně od obce a dále chatové osady "Pastviska" (38 chat) na západním okraji obce, osada pod Hádkem podél Říčky, dále v "Pekle", na Říčkách a Amstrdam (71 chat). Celkem se na území obce vyskytuje 184 chat.
Z hlediska občanské vybavenosti existuje vazba obce na nedaleké Pozořice a Mokrou-Horákov (základní škola, kostel, zdravotnictví, hřbitov i prodejní síť). Od roku 1990 má obec obnovenu samosprávu.

Obytná zástavba má většinou původní charakter venkovských stavení. Tradiční styl byl narušen výstavbou patrových domů a domů s plochými střechami v posledních několika desetiletích. Mezi objekty občanské vybavenosti dominuje škola z roku 1898, budova OÚ z roku 1953 a budova samoobsluhy ze sedmdesátých let.

zvonička z roku 1877

Obcí protéká "Hostěnický potok" s pravým bezejmenným přítokem z oblasti Napajedel. Na toku potoka jsou čtyři rybníky. V současnosti slouží rybníky zejména k zadržování vody v krajině. Hostěnický potok je ponorný a svůj tok končí v tzv. "Hostěnickém propadání", které je součástí Moravského Krasu.
Zemědělskou půdu na katastru obce z převážné části obhospodařuje soukromý zemědělec, které má půdu v pronájmu od vlastníků půdy. Zemědělská výroba je zejména rostlinná, v posledních letech se vrátil do Hostěnic extensivní chov dobytka.

Ke konci roku 2019 bylo v obci 781 obyvatel. Počet obyvatel postupně pomalu roste v souvislosti s novou výstavbou v obci.

V oblasti pracovních příležitostí je převážný spád na Brno, menší část pak v místě (soukromé podnikání) a Českomoravský cement v Mokré-Horákově.

V katastru obce se nacházejí dva památkové objekty, a to kaple sv. Anny z roku 1748 a zvonička z roku 1877. V obci jsou dva pomníky - před školou pomník obětem první a druhé světové války a pomník osvobození vybudovaný po druhé světové válce.

Celý katastr Hostěnic je z hlediska rekreačního a turistického velmi atraktivní. V roce 1981 byla správou CHKO Moravský Kras otevřena naučná stezka "Říčky", jejíž součástí je i "Hostěnické propadání". Nařízením v roce 2011 byl Jihomoravským krajem zřízen Přírodní park Říčky, který zaujímá velkou část katastru obce.

Historie obce

Historická fotografiePrvní písemná zmínka o Hostěnicích pochází z roku 1371. V ní se uvádí, že Půta z Vildenberku prodal panství s řadou osad, z nichž některé zanikly v 15. - 16. století. Půta z Vildenberku roku 1371 prodal panství markraběti Janovi. Podle zápisků Pavla Boudného z Hostěnic, měla se usídlit asi desetičlenná rodina v údolí Hostěnického potoka někdy kolem roku 1580. Vzhledem k tomu, že se jedná o záznamy ústních podání, nutno tento údaj brát s rezervou. Nelze vyloučit možnosti zpustnutí obce a její opětovné osídlení. Obdobně v místě dnešních Lhotek bývala údajně v minulosti ves Lhota, která však zanikla. (Lhotky patří k Hostěnicím od roku 1885. Samota byla založena roku 1746.

Původní obydlí podle P. Boudného byly pouze jakési zemljanky, vyhloubené v mezích a přikryté chvojím a listím. Tato původní obydlí si obyvatelé postupně vylepšovali a  později stavěli již domky z hlíny a dřeva. Ke zdění ještě sloužily cihly z hlíny, střechy se zhotovovaly z listnatého dřeva, pokrytého došky z dlouhé trávy. Cihly z hlíny řádně promíchané s plevami (tzv. vepřovice) se stavění začaly používat v I. polovině 19. století. Základy byly stavěny z kamene spojovaného hlínou. U domků se postupně začaly stavět hospodářská stavení a stodoly. Stodoly se stavěly z kmenů a mezery se vyplňovaly blátem. Stropy v domcích se zhotovovaly z trámů a desek. V místnostech nad stolem bývaly na stěně obrázky svatých s křížkem. Svítívalo se loučemi nebo olejovými lampičkami. Domy se začaly číslovat teprve v roce 1770 na základě vrchnostenského nařízení.

Polí kolem obce nebylo nikdy mnoho, navíc převládala pole neúrodná a kamenitá. Zemědělsky využitelné pozemky byly postupně získávány z lesa. Po vykácení porostu bylo nutno vydolovat pařezy, vybrat kořeny a kamení. Nedostatek půdy a její malá úrodnost nutila místní obyvatele ke hledání obživy kde se dalo. Les poskytoval lesní plodiny, z březového proutí se vyráběly metly, které se prodávaly v okolí nebo se měnily za potraviny a jiné potřeby. Les poskytoval i trávu pro dobytek, listí na stlaní,  klestí na topení, později pro řadu místních lidí i zaměstnání.

Historická fotografieKromě rozsáhlých lesů bylo v okolí hodně kamene a i ten byl pro řadu lidí zdrojem obživy. Kámen se hodil nejen na zpevnění cest, do základů, ale i jako kvalitní mramor na kamenické výrobky a kvalitní vápenec později na velmi kvalitní vápno.

Hostěnice byly vždy obcí velmi chudobnou a úsloví že "někde končil chléb a začínalo kamení" zde platilo doslova a bezezbytku. Přesto v tomto chudobném, ale krásném prostředí lidé vytrvávali, měli tento kraj rádi a celé generace ho braly bez výhrad za svůj domov. V pozdějších dobách, kdy se v blízkém i vzdálenějším okolí začaly otevírat větší lomy a vápenky, byly postupně místní  lomy a vápenky opuštěny a obyvatelé začínají chodit za prací do těchto lomů a ještě později do továren. Chodívalo se pěšky přes les a výdělky byly malé. O živobytí se musely starat i ženy a děti. Mnoho žen nosívalo v nůších dřevo do vzdálenějších obcí, kde byl dřeva nedostatek. Nůše vážívaly 30 - 40 kg. V nůších také nosívaly březové metly, které prodávaly, nebo měnily za podřadnější maso z domácích porážek. V Chrlicích, Tuřanech a v Holáskách se měnilo zase za zelí a jinou zeleninu. Z vrbového proutí se také pletly koše a košinky. Před svatodušními svátky se do vzdálenějších obcí nosívalo i vypálené vápno.

Kronika Hostěnic

Kronika obce Hostěnice je psána od roku 1922.

Kniha první je psána od roku 1922 do r. 1967. První kronikář byl silvestr Kopecký a pokračoval v ní po válce Ondřej Olšr.

Kniha druhá je psána od r. 1975. Psal ji Ondřej Olšr, a to až do r. 1991. V roce 1992 pokračoval Václav Dostál a rokem 1993 je tato kniha ukončena. Chybějící roky 1968 - 1974 jsou ve stručnosti popsány v této knize retrospektivním záznamem.

Kniha třetí obsahuje záznamy událostí za r. 1994 - 2003 a psal ji Václav Dostál.

Kniha čtvrtá je vedena Václavem Dostálem od r. 2004.

Kronika Hostěnic (knihy 1-3) je uložena v oblastním archivu v Rajhradě.

Mikroregion Roketnice

Mikroregion Roketnice tvoří osm obcí: Hostěnice, Kovalovice, Podolí, Pozořice, Sivice, Tvarožná, Velatice, Viničné Šumice. Rozkládá se východně od města Brna na rozhraní Drahanské vrchoviny a Dyjsko-svrateckého úvalu. Svůj název odvozuje od stejnojmenného potoka pramenícího v jeho středu - potoka Roketnice. Je zajímavý svojí zeměpisnou polohou, z níž se odvíjí pestrost přírodních podmínek a turistických aktivit. Jeho severní výrazně lesnatou část zaujímá přírodní park Říčky a chráněná krajinná oblast Moravský kras. Jižní rovinatější část území náleží do památkové zóny bitvy u Slavkova. Na západě hraničí s katastrem obce Podolí a krajským městem Brnem, na východě s okresem Vyškov.

Prezentace úspěšných projektů v Mikroregionu Roketnice

Mikroregion Roketnice se rozhodl realizovat projekt "Prezentace úspěšných projektů v Mikroregionu Roketnice", jehož hlavním cílem je úspěšné projekty (Best Practices) zaměřených na obnovu a rozvoj obcí v Mikroregionu Roketnice prezentovat široké i odborné veřejnosti. Za tímto účelem byly vytvořeny videoprezentace jednotlivých projektů.